Cesta čaje a koní - Weinhu YANG

„Pro příslušníky národnosti Bai a Nasi i pro Tibeťany, kteří měli na čajové cestě nejvíce karavan, byl čaj základní potravinou. Potřebovali 6 měsíců, aby urazili cestu tam a 6 měsíců na cestu zpátky. Celý rok na jedno putování v mimořádně nebezpečných přírodních podmínkách. O útocích zlodějů a divokých zvířat nemluvě. Tibeťané a také Baiové a Nasiové skutečně riskovali životy, aby vybudovali prastarou čajovou stezku. Naše dějiny jsou psané kopyty jejich koní.“

„Velmi dobré lisované čaje se vyrábějí v čínské provincii Jün-nan. Odtud také pochází proslulý čaj Pchu-er, který sice existuje i v podobě lístků, nejčastěji však bývá slisován do cihel, koláčů nebo misek. Pojmenování Pchu-er je odvozeno od názvu města a okresu, kde se tento čaj zpracovával už v době dynastie Tchang (618-907). Někdy jsou pod tímto jménem uváděny i čaje jiného druhu. Pravý Pchu-er je však nezaměnitelný a zcela výjimečný. “