Citace - Tao

„Zhang Ziyang říkal: „Cesta posilující alchymie je nejprostší a nejjednodušší, je jako kruh.“ Yu Yuwu říkal: ‚Co je kruh? Je to Absolutno z Knihy proměn. Když se dá Absolutno do pohybu, vytváří jin a jang. Když pohyb vyvrcholí, navrací se do klidu a v klidu vytváří jin. Když klid vyvrcholí, vrací se do pohybu. Pohyb a klid v neustálých proměnách jsou základem jeden druhého. To je zázrak Stvoření, přirozený běh Cesty.‘“

„Sebrané základy říkají: ‚Vždy zkoumej sám sebe: zastavily se falešné představy a myšlenky? Je zapojení se do vnějších věcí minimální? Zůstávám nepohnutý ve styku s věcmi? Je černé a bílé bez rozdílu? Jsou mentální obrazy ve snech přesné a nejsou zmatené? Je mé srdce v klidu? Tímto způsobem můžete změřit hloubku vašeho následování Cesty.‘“

„Pokud vám nějaký úspěch dá jistý pocit nadřazenosti, více úspěchů vám dodá větší pocit nadřazenosti. Když už jednou získáte pocit nadřazenosti, budete o sobě mít představu, která vytváří velikou překážku. Jak můžete dosáhnout stavu prázdnoty mysli? Musíte zesílit své rozhodnutí a sklonit se před všemi věcmi, vždy se držte v pozadí ve vztahu k ostatním a myslete si, že v žádném případě nejste tak dobří jako druzí, pak se můžete zbavit pýchy a pocitu nadřazenosti.“

„Záznam z hory Pan od Wanga Přebývajícího v oblacích říká: ‚Vyvarujte se povídání si o lidech a osobnostech, sklonech a zvycích.‘“

„Sbírka vody a oblaku od Mistra Tana Věčné skutečnosti říká: ‚Když se lidé nepřetržitě účastní koloběhu zrození a smrti, je to jenom proto, že jsou plní mysli.‘“

„Je nutné zapomenout pocity a vědomé vnímání, abyste se postupně mohli vrátit na Cestu. Vjemy jsou semeny zrození a smrti, pokud budete udržovat v mysli vědomí vnímání, pak budete vytvářet pocity ohledně předmětů. Pokud nejsou žádné předměty uvnitř vás, jak se pak mohou objevit vnější předměty? Pokud se neobjeví vnější předměty, nevzniknou vnitřní předměty, takže uvnitř i venku je klid a mír.
Když mysl ničí předměty, jste mudrc. Pokud předměty ničí mysl, jste smrtelník.“

„Tajná rozprava o tajemné cestě od Mistra Bílého jadeitového měsíce říká: ‚Nenechte svoji mysl ulpívat na věcech a nenechte věci dlít ve své mysli.‘“

„Alchymistické pokyny Zhang Ziyanga říkají: ‚Chcete-li využít věci ke kultivaci mysli, můžete udělat pouze to, že je nebudete držet ve své mysli, pak je možný naprostý klid.‘“

„Co se týká toho, že „fyzická forma nemá žádnou takovou formu“ a „věci nemají žádnou takovou věcnost“, znamená to, že fyzická forma a věci se brzy rozpadnou a nakonec se vrátí do nicoty. To je pozorný vhled neboli porozumění. Jakmile porozumíte, přirozeně se odpoutáte od iluzí, takže klamy a nahodilé představy spontánně zmizí, aniž by musely být odstraňovány. Protože myšlenky v mysli jsou všechny prázdné, říká se, že člověk „pouze vidí prázdnotu“. Toto je záležitost transcendentálního vědění, ne klapání mlýnku vyznávajícího tichotismus.“

„Pokud v sobě necháte propuknout nenávist, když vidíte někoho dělat něco špatného, je to stejné jako když vidíte, jak si někdo snaží uříznout hlavu a vezmete jeho nůž, abyste si podřízli vlastní krk. Když ostatní jednají špatně z vlastní vůle, vy za to nejste zodpovědní. Proč byste na sebe brali jejich špatnosti a dělali z nich svoji starost? Proto, když vidíte provinilce, nepociťujte k nim nenávist, a když vidíte někoho činit dobro, neobdivujte ho. Proč? Protože obojí je překážkou v Cestě.“

„Pokud je něco, o co usilovat, nevytvářejte myšlenky zisku a ztráty. Ať už máte co dělat nebo nemáte co dělat, nechte mysl vždy odpočívat. Hledejte jako ostatní, ale nebuďte žádostiví jako ostatní, vydělávejte stejně jako ostatní, ale nehromaďte jako ostatní. Tím, že nebudete žádostiví, se zbavíte strachu Tím, že nebudete nic hromadit, budete imunní vůči ztrátě. Ať jsou vaše vnější projevy jako u ostatních, ale vaše mysl ať je vždy odlišná od prostého. To je model skutečné praxe a je nezbytné na něm pilně pracovat.“

„Pokud jste rozzlobení nebo rozrušení na základě věcí, nemoc se již rozdmýchává ve vaší mysli – kde je pak „klid mysli“?“

„Třetí věc je pravé sledování. Pravé sledování je způsob, jakým moudří dosáhnou dřívějšího uvědomění, způsob, jakým schopní praktikují dovedné pozorování. Dokonce i jídlo nebo spánek jsou zdrojem ztráty nebo zisku, dokonce i jediný čin nebo jediné slovo mohou být kořenem štěstí nebo neštěstí. Avšak ani moudré udržování větví není tak dobré jako neumělá péče o kořeny. Nicméně sledovat kořeny a znát větve není možné ve spěchu. Takže zastavte vědomí, minimalizujte starosti a zredukujte záměr. Tělo klidné, mysl svobodná, pak můžete sledovat jemné.“

„Druhá věc je ovládat mysl. Mysl je pánem celého těla, velitelem všech mentálních sil. Když je tichá, umožňuje proniknout do podstaty, když je rozrušená, stává se nejasnou. Proto je na začátku studia Cesty nutné klidně sedět, soustředit mysl a odpoutat se od předmětů tak, aby mysl nic nevlastnila. Když zůstáváte v nevlastnění, na ničem nelpíte, pak spontánně vstupujete do absolutního neodporování. Mysl se pak spojuje s Cestou.“

„Někteří lidé staví na odiv ctnost a schopnosti, aby získali podporu ostatních. Někteří svolávají lidi na oslavy a pohřby, čímž prakticky vykonávají služební cesty. Někteří vyhledávají ústraní jako poustevníci, ale ve skutečnosti hledají společenský růst. Někteří poskytují ostatním jídlo a pití v naději na budoucí výhody. To všechno jsou rafinované činnosti vychytralé mysli směřující k dosažení dočasného zisku. Ty zabraňují pravdivému jednání, a proto byste od nich všech měli upustit.“

„První věc - když pustíte věci, vaše tělo není v napětí, když neděláte nic falešného, vaše mysl je přirozeně v klidu. Vyrovnanost a lehkost se rozvíjejí den za dnem, zatímco zapojení se do věcí se každým dnem zmenšuje. Vaše činnosti se čím dál víc vzdalují od pozemskosti a vaše mysl se čím dál víc přibližuje k Cestě.“

„Seďte s napřímenými zády, protože energie může stoupat do hlavy pouze po rovné páteři. Zavřete ústa a dejte jazyk proti hornímu patru, aby se nevytratila vnitřní energie.“

„Měly byste se snažit sedět a meditovat v hodinách c‘, wu, mao a jou (23:00-1:00, 11:00-13:00, 5:00-7:00, 17:00-19:00). Seďte se zkříženýma nohama na polštáři nebo dece. Jemně si ucpěte uši kouskem bavlny a zanechte veškeré vnitřní rozmluvy. Vaše dýchání musí být přirozené. Klidně a uvolněně vdechujte a vydechujte. Přivřete víčka a zaměřte se na oblast tři palce pod pupkem. “

„Oprostit srdce od žádostí a myšlenek, být v prázdoně, znamená splynout s taem. Tao se nedá uchopit pomocí myšlenek. Musí být prožito přímo srdcem.“

„Při meditaci musí ustat všechny myšlenky. Jakmile je ego mrtvé, zrodí se duch. “

„Tajemství taa spočívá v prázdotě mysli. Rozežeňte myšlenky a zrodí se původní dech života. Srdce náleží ohnivému živlu a oheň obsahuje jak jin, tak jang. Symbolem ohně jsou dvě pevné čáry (jang) obklopující jednu přerušovanou čáru (jin). Jang a jin se navzájem potřebují ke spojení a k vytvoření Zlaté pilulky. Myšlenky sídlící v mysli jsou jako démoni. Jsou překážkou, jsou překážkou jež vám brání v dosažení taa. Pokud nedokážete sklidnit svou mysl, pak nemůžete ničeho dosáhnout a tao bude ještě vzdálenější než předtím.“

„Ovládněte své myšlenky a zklidněte svou mysl. Zkroťte divokost v sobě, aby nic nenutilo vaši mysl k pohybu. Zkrotit srdce není snadné. Musíte být neustále ve střehu. Jakmile si všimnete, že se vaše mysl pohubuje, měli byste ji zklidnit. Jen tak můžete vybudovat pevné základy.“

„Konfuciáni říkají: „Na bohatství jež mi nepatří právem, pohlížím jako na cosi stejně prázdného jako plynoucí oblaka. Ovládejte svůj rozum a neztratíte vyrovnanost.“ Budhisté říkají: „Není dobré toužit po odměnách. Ctnosti vycházejí ze schopnosti odolat pokušení.“ Toisté říkají: Poznejte iluzorní podstatu hmotných věcí. Kultivujte soucítění a vaše povaha se sklidní.“ Přijměte tato moudrá slova a budete schopni vymýtit zlostnou povahu a touhu po bohatství.“

„Jestliže usiluješ o o slávu a bohatsví, jak můžeš vysvobodit svou duši z pozemské říše?“

„Ti, kteří hledají tao, se nepřipoutávají k životu a smrti. Jejich srdce je oproštěno od forem a zbaveno prachu. Neobsahuje žádné myšlenky ani pocity, které člověka poutají k hmotné rovině. Jejich bytí je jako jasný měsíc na bezmračné obloze. S jiskrou původní podstaty intuitivně poznávají tajemství nebe a země. Chápou principy skryté ve spojení jinu a jangu a pomocí metod vnitřní alchymie se navracejí k prázdnotě a splývají s taem. Jsou v jednotě se sluncem a měsícem, stárnou s nebem a zemí a dosahují nejvyššího stupně nesmrtelnosti v nebi.To je Velký povoz. Je to ta nejrychlejší a nejpřímější cesta k nesmrtelnosti.“

„A v tom je smysl meditace: stát se uvnitř prázdnými. Ani myšlenka se ve vás nezachvěje…žádný obsah, jen prázdno. V tom okamžiku zmizí veškerá mizérie, protože ta existuje jen v myšlenkách; zmizí smrt, protože i smrt existuje jen v myšlenkách; zmizí minulost, protože celé její břemeno nesete ve svých myšlenkách; rozplynou se ambice, neboť jak byste bez myšlenek mohli být ambiciózní? Jak byste se bez myšlenek mohli zbláznit?“

„TAO JE JAKO PRÁZDNÁ NÁDOBA.
JEJÍ UŽITEČNOST SE NIKDY NEVYČERPÁ.
JAK NEPOCHOPITELNÉ!
Tao je široširé prázdno, z něhož vše povstává a do něhož vše padá zpátky. Je nevyčerpatelné, protože nemá žádné meze.
Možná nevíte, že nula byla objevena v Indii, poněvadž Indie si uvědomila, že vše povstává z nicoty, z nuly, a vše se do ní vrací zpět. Vaše cesta vede od nuly k nule. Koncepce nuly, šunjáta, prázdnota, je základem vší matematiky. Pokud byste odstranili nulu, matematika se zbortí.“

„Skutečně krásná osoba, skutečně harmonická osoba nic neodmítá. Odmítání je v rozporu s existencí. Všechno byste měli přijmout, nasát, vstřebat. To je pravé umění. Pokud něco odmítáte, ukazujte tím, že nejste umělci. Všechno, co vás potká, byste si měli osvojit, vstřebat a upotřebit. Pokud vám stojí v cestě balvan, nezavrhujte ho, využijte ho jako nášlapný kámen.

PROTO MOUDRÝ
JEDNÁ, ANIŽ ZASAHUJE…“

„Lao-c‘ věří ve vzájemnou podmíněnost. Říká: „Ber všechno takové, jaké to je, nerozhoduj se.“
Vypadá to jednoduché, a přesto je to ta nejtěžší věc na světě, protože mysl si chce vybírat. Mysl žije skrze rozhodování. Pokud se nerozhodujete, mysl začne ztrácet na síle. A to je cesta Lao-c’eho. Chcete-li utišit mysl, přestaňte volit mezi polaritami. Proto Lao-c‘ nedává žádné meditace. Nebylo jich třeba.
Žijte život tak, jak přichází – plyňte v jeho proudu. Nesnažte se ze všech sil někam dostat. Nežeňte se k cíli; užívejte si každý moment v jeho úplnosti a nestarejte se o minulost ani o budoucnost. Ve vaší duši se zrodí symfonie, setká se ve vás nejnižší s nejvyšším a pak – pak se z vás stanou boháči.“

„Život existuje díky napětí mezi protiklady, díky jejich setkávání. Pokud je odmítáte, možná jednou budete dokonalí, ale nebudete celiství, něco vám bude chybět. Jakkoli je Buddha nádherný, něco mu chybí. Lao-c‘ není tak krásný, není tak dokonalý.
Oba dva stojí před vámi: Lao-c‘ vypadá obyčejně a Buddha vypadá pozoruhodně, jedinečně. Pamatujte si však, co vám říkám: v Lao-c’em existují tisíce buddhů. Je hluboce zakořeněn v zemi a sahá vysoko do nebe. Je obojím, je nebem i zemí, je spojením protikladů.“

„Tao je úplnost. Úplnost není dokonalá, nemůže být dokonalá – protože je živá. Dokonalost je vždy mrtvá – co se stane dokonalým, zemře. Jak by dokonalé mohlo žít? Nepotřebuje žít. Nemůže žít. Popírá svou druhou polovinu.“

„OBTÍŽNÉ A SNADNÉ SE NAVZÁJEM TVOŘÍ,
DLOUHÉ A KRÁTKÉ SE NAVZÁJEM MĚŘÍ,
VYSOKÉ A NÍZKÉ SE NAZVÁJEM POJÍ,
TÓNY A HLAS V HARMONII SE SLUČUJÍ,
PŘEDTÍM A POTOM SE NAVZÁJEM SLEDUJÍ

Lao-c‘ vysvětluje, že protiklady nejsou ve skutečnosti protiklady, ale komplementární části: jedna doplňuje druhou. Neoddělujte je od sebe, takové dělení je umělé a nepravdivé; protiklady tvoří jeden celek, jsou na sobě navzájem závislé. Jak by láska mohla existovat bez nenávisti? Jak by soucit mohl existovat bez zloby? Jak by život mohl existovat bez smrti? Jak by štěstí mohlo existovat bez neštěstí? Jak by mohlo nebe existovat bez pekla?“

„Opusťte dualitu, přestaňte rozdělovat. Zapomeňte na schizofrenické postoje. Vsaďte na jednoduchost. Když budete jednoduší, nebudete vědět, jací jste – zda jste krásní nebo oškliví.“

„JAKMILE VŠICHNI POD NEBEM SEZNAJÍ KRÁSU KRÁSOU, OBJEVÍ TÉŽ OŠKLIVOST.
JAKMILE VŠICHNI POD NEBEM SEZNAJÍ DOBRO DOBREM, OBJEVÍ I ZLO.
Na Západě je schizofrenie běžným jevem,neboť všechna západní náboženství jsou v zásadě schizofrenická: rozdělují. Říkají: „Bůh je dobro.“ Čemu potom přisoudit všechno zlé? Bůh je jenom dobrý – proto nemůže být zlý, ale v životě je hodně zlých věcí – čemu tedy přiřadit zlo? A tak se musí objevit ďábel. Ve chvíli, kdy stvoříte dobro, automaticky stvoříte také zlo. Musím vám něco říct: Lao-c‘ nikdy o Bohu nemluví. Nikdy. Ani jednou nevyřkl slovo „Bůh“, protože jakmile ho vyřknete, stejnými dveřmi vstoupí i ďábel. Otevřete dveře – a přijdou spolu. Myšlení se odvíjí v protikladech. “

„JAKMILE VŠICHNI POD NEBEM SEZNAJÍ KRÁSU KRÁSOU, OBJEVÍ TÉŽ OŠKLIVOST.
JAKMILE VŠICHNI POD NEBEM SEZNAJÍ DOBRO DOBREM, OBJEVÍ I ZLO.
Lao-c‘ je totální anarchista. Říká: v momentě, kdy začneš myslet na pravidla, objeví se zmatek. Ve chvíli, kdy začneš myslet na Boha, přistoupí k tobě i ďábel – protože myšlení se skládá jen z protikladů, funguje jen v dualitě. Myšlení v sobě skrývá hlubokou dichotomii, je schizofrenické, je to štěpící jev. Proto mistři trvají na dosažení stavu bez myšlenek – jen v takovém stavu jste celiství. V opačném případě jsou ve vás dvě osoby, jste rozpolcení, jste schizofreničtí.“

„TAO, JEŽ JE VYJÁDŘENO SLOVY, NENÍ ABSOLUTNÍ TAO…
V nejlepším je relativní. Můžete vyprávět slepci o světle, a přesto dobře víte, že není možné předat mu zážitek světla: nemá přímou zkušenost. Něco mu o světle říct můžete – můžete pro něj stvořit teorii. Slepý člověk se může stát odborníkem na teorii světla, může obsáhnout celý vědní obor, není to žádný problém – a přece nepochopí, co to světlo je. Bude vědět, jakými částicemi je tvořeno, bude znát fyziku světla, bude chápat jeho kouzlo a poezii, ale nepochopí jeho skutečnost – nepochopí, co světlo je. Nemá přímou zkušenost. Všechno, co slepci o světle řeknete, je proto relativní: je to něco o světle, ale není to světlo samo. Světlo se nedá „sdělit“.“

„Konfucius byl moralista a byl přesvědčen, že kultivací charakteru lze dosáhnout nejvyšších schopností a nejvyššího vědění. Zeptal se tedy: Co učíš o morálce? Co bys mi řekl o pěstování dobrého charakteru?
Lao-c’ se hlasitě rozesmál a řekl: Jen pokud jsi nemorální, zrodí se v tobě otázky spojené s morálkou. A jen postrádáš-li charakter, začneš o něm přemítat. Charakterní člověk si vůbec neuvědomuje, že existuje něco jako charakter. Morální člověk neví, co znamená slovo morálka. Nebuď pošetilí! Nic nekultivuj. Buď prostě přirozený.“