Cesta čaje a koní - Weinhu YANG

„Do jižních oblastí čínské provincie Yunnan zavítalo jaro. Jezdci na statných koních se sem sjíždějí ze všech stran. Nastala doby sklizně proslulého čaje pu-erh. Projde složitým procesem zpracování, než bude po starodávné čajové cestě odeslán na trhy v Tibetu, Indii, Nepálu či Pakistánu. Zkušení jezdci se takto sjíždějí rok co rok podle tradice staré několik století.“

„Cesta vede od hranic rozdělujících Čínu, Myanmar, Laos a Vietnam, pokračuje přes rozlehlou provincii Yunnan a legendární Shang-gri-lá, vynese nekonečnými travnatými pláněmi oblasti Panda a podél pohoří Himaláj. Karavana bude potřebovat celých šest měsíců, aby urazila 4 tisíce kilometrů, které ji dělí od velkého trhu čaje v Lhase. Jezdci se tedy nejdřív vydají pro čaj k místním pěstitelům.“

„Pokud můžeme věřit historickým pramenů, objevili místní lidé v určitou dobu léčivé účinky čajových lístků. To pak vedlo obyvatele této málo obydlené oblasti k tomu, že si z nich začali pravidelně dělat odvar. Se spařováním čajových lístků ve vařící vodě se prý začalo před nejméně dvěma tisíci lety.“

„Čaj se stal nedílnou součástí stravy. Pověst o jeho blahodárném účinku se postupně rozšířila až do Tibetu, kde je jen málo ovoce a zeleniny a kočovné obyvatelstvo se živí převážně velmi tučným jačím masem. Čaj poskytoval nezbytné vitamíny a zpestřil jinak velmi jednostrannou stravu.“

„Jezdci se seskupují do karavan. Některé tvoří jen tucet koní a mul jiné, ale mohou čítat až tři stovky zvířat. Náklad čaje pu-erh dopraví přes dvacet pohoří a překročí 4 mocné vodní toky. Tato cesta byla v minulosti natolik významná, že kopyta koní zanechala ve skále hluboké stopy.“

„Čaj se stal skutečnou směnnou hodnotou. Hnacím motorem ekonomiky celého kraje. “

„Karavany procházejí oblastí Sip Song Phan Na (Xishuangbanna), a pak už vstoupí na starou čajovou cestu po níž pomalu pokračují směrem na sever. Místo odkud vyrážejí, je známe jako Údolí šesti čajových hor. Právě zde se začali psát dějiny čaje. “

„Sip Song Phan Na je jediná oblast tropického deštného pralesa táhnoucí se podél obratníku Raka. Je jedinečná nevšedním bohatstvím flóry a fauny. Žijí tu např. různé druhy opic, asijští sloni a tygři. Díky horkým létům, mírným zimám a celoročnímu úhrnu srážek, který se pohybuje mezi 1000 a 2000 mm, skýtala tato hornatá oblast ideální podmínky pro růst zvláštního druhu rostliny rodu Camellia. Velkého čajovníku čínského - Camellia sinensis. “

„Když začali místní pěstitelé vyrábět druh čaje zvaný pu-erh, využili především toho, že listy obsahovali velké množství výživných prvků, zajišťující čaji vysokou kvalitu. Díky tomu se stal proslulým. “

„Čaj pu-erh dosáhl takové proslulosti, že čínští císaři žádali, aby byla tato výjimečná plodina používána k placení daní. “

„Tato rodina, náležející k národnosti Chan, přináší tradiční oběť bohu čaje. Teprve pak vyrazí do lesa na sběr divokého čaje. ‚Narazili jsme na tento čajovník náhodou, když jsme se vydali na lov. Byl uznán jakožto král čaje a my tímto obřadem prosíme božstvo, aby nám dopřálo bohatou sklizeň. Náš čajovník přijel prozkoumat japonský odborník, který po mnoha testech potvrdil, že je starý více než 1400 let.‘“

„Pro sběr čaje u nás existují četná pravidla. Když při hledání čajovníku strávíte příliš mnoho času, nenajdete ho. Musíte ho objevit náhodou. Strom sám dovolí, abyste ho našli. Na vás to nezáleží. Když ho budete hledat, bude vám unikat. Když z něj otrháte příliš mnoho listů, zmizí. Když se k němu přiblížíte s dobrými úmysly, strom se skloní, abyste na něj mohli snadněji vylézt. Když skončíte s trháním, za žádnou cenu se nesmíte ohlédnout, abyste si zapamatovali místo kde leží a mohli se tam vrátit. Když se ohlédnete, bude ten tam. “

„Nejlepší podmínky pro růst čajovníků jsou v hornatých oblastech Yunnanu v nadmořských výškách mezi 1000 a 1500m. Zde se totiž drží mlha i v období sucha, což zajišťuje novým výhonkům dostatek vláhy a podporuje jejich růst. V Číně existuje jedno velice známé rčení: ‚Vysoké hory zahalené mlhou produkují čaj výjimečné jakosti‘. A v důsledku optimální kyselosti je tu i úrodná půda, což podporuje růst širokolistých čajovníků. “

„Čaj pocházející z divoce rostoucích širokolistých čajovníků vyhledávají znalci na celém světě. Jeho cena roste s věkem a prodává se podle roku sběru podobně jako vybraná vína. “

„Existuje, ale i pěstovaný čaj pu-erh , tady na svazích nad vesnicí Pank Cha, jsou už ženy v polovině sklizně. Sbírají pouze ty nejmladší a nejkřehčí výhonky. Po šesti měsících monzunových dešťů je jaro sušší a mimořádně slunečné. Pěstitelé se připravují na několik sklizní. Po první sklizni pupen opět vyraší a tak bude možné sbírat čajové lístky po osm následujících měsíců. “

„Každá vesnice má svoje výrobní tajemství , které se pečlivě střeží. Právě to dodá čaji z každé sklizně jinou a originální chuť. Listy se nejprve nahřívají , aby zvláčněli. Pak se odstraní přebytek vody, aby se zvýraznila chuť. Tuto práci vykonávají společně vesnické ženy. Pak se listy drtí rolováním. Musí se vyvinout přesný tlak, aby se porušili buněčné struktury listů, a tím se zajistila lepší fermentace. “

„Po dni naplněném prací, přijde k chuti šálek vonného čaje. Ženy z vesnice Pank Cha si dají zelený, ještě mladý a nekvašený. Čaj, který sebou odvezou koňské karavany, bude kvasit po celé dlouhé měsíce i roky. Podobně jako víno pak bude dán do prodeje s označením vynikající archivní čaj. “

„Každá vesnice přichází s nějakým vlastním vylepšením. Tady se například čaj suší na slunci. Je to rodinná záležitost a účastní se jí všechny ženy. Mužům pak připadá zcela speciální úloha – lisování čaje. “

„Oblast, kde se čaj pěstuje a místo jeho určení, tedy kde na něj čekají konzumenti, byly od sebe vždy velmi vzdáleny. Čaj se přepravoval z Yunnanu do Pekingu a z Yunnanu do Tibetu, což byla dvě střediska odkud dodávky putovali do Indie, ale také do Francie.“

„Kvůli velké poptávce přepravovali karavany čaj na obrovské vzdálenosti. Posílat, ale toto zboží jen tak volně ložené nešlo. A právě kvůli přepravě vyvinuli místní obyvatelé speciální metodu spočívající v lisování čaje do jakýchsi cihel různých velikostí a tvarů. Tato lisovací technika se posléze stala nedílnou součástí pěstování čaje pu-erh. “

„Proces výroby tohoto vysoce kvalitního nápoje pokračuje i po té co byl naložen na koně. Během dlouhé cesty si slisované čajové cihly zachovávali relativně stálou teplotu. Nastalo období přirozeného a plynulého kvašení. Čaj pu-erh je jako víno – čím déle ho máte, tím je lepší. “

„V roce 1487 použil Čajovou cestu i Marco Polo. Když ji srovnával s Hedvábnou cestou, ocenil význam těchto dopravních tepen umožňujících výměnu zboží i duchovního bohatství. Jak nás čajová cesta vede stále více na sever, začíná všude převládat vliv tibetského Buddhismu a tibetského způsobu života. “

„V Mengla se výroba čaje dočkala modernizace. Masová průmyslová výroba, která musí uživit celé město, dostává přednost před výrobou živící pouze několik rodin. Sběrači jsou placeni podle váhy v závislosti na množství čaje, které dokážou za den nasbírat. Nepracují tu celé rodiny, nýbrž jednotlivci. Záleží na každém gramu. Každodenní výkon sběrače je zaznamenaný, a to se pak odrazí na jeho výplatní pásce.“

„Kvašení čaje probíhá ve skladech. 14 dní v této továrně představuje 100 dní na hřbetě koně. Na trhy celého světa se bude kamiony či letecky dopravovat čaj prvotřídní kvality.“

„Osvědčený proces lisování čaje do 500g cihel se zachoval, i když svaly vesničanů už dávno nahradila koňská síla a elektřina. Na připravení zásilky k expedici stačí pouhé dva týdny.“

„A šaman už zahajuje svatební obřad. Čte úryvky z knihy čaje Meng Beng a opakuje slova boha čaje: ‚Zanechám-li svým dětem peníze nebo potravu, brzy jim nezbude nic. Zanechám-li jim čajovníky, je to dar, který bude trvat věčně, generaci za generací.‘“

„Jarní sběr čaje v Sip Song Phan Na (Xishuangbanna) v jižním Yunnanu začíná obětním rituálem. Zde také zahajujeme naše dlouhé putování po starodávné čajové cestě. V údolí šesti čajových hor rostl divoký čajovník. Myšlenka louhovat jeho široké listy ve vařící vodě pochází rovněž odsud. To vše se odehrálo asi před třemi tisíci lety. Vzácný čaj pu-erh, pojmenovaný podle města v této oblasti je páteří zdejší ekonomiky. Vznikli tu plantáže a každá vesnice přišla s vlastními postupy produkce čaje včetně lisování ve tvaru cihel, aby se usnadnila jeho přeprava. “

„Pěstitelé pak museli hledat odbytiště a našli je v Tibetu. Vzhledem k tomu, že na tibetských náhorních plošinách neroste žádná zelenina, umožňovala směs čaje s jačím máslem obyvatelům zpestřit příliš tučnou stravu. Cesta čaje a koní, po které dodnes putují karavany, se tedy otevřela před více než tisíci lety. “

„Říká se, že když se Tibeťan dva dny nemůže napít čaje, onemocní. Tibetský čaj s jačím máslem se připravuje z čaje pu-erh do něhož se vloží oříšek jačího másla. Čaj zahřeje tělo a dodá mu potřebné kalorie, aby sneslo fyzickou námahu. Zároveň, ale také pomáhá strávit maso a zbavuje organizmus kyseliny máselné, která se v něm v těchto výškách kumuluje. “

„Před dvěma sty lety byla tato železná čajová konvice o průměru 4 metry přivezena z Indie v několika kusech tak, aby se daly naložit na koně. V klášteře byla opět smontována a teď představuje jednu z nejdůležitějších součástí každého obřadu. “

„V současné době spotřebuje lamaserie přibližně 20 tun čaje ročně. “

„Navštívili jsme tibetský dům. Od čínských domů se nápadně liší. Vnitřní výzdoba je do detailů propracovaná. Podle tradice připravují ženy čaj ve velkých bambusových tubusech. Čaj se rozdrtí na prášek, což si může vyžádat až 3 hodiny práce. “

„Čajové oběti se bohům přinášejí den co den. V přesném pořadí a podle pravidel, která stanovují staré texty. Je to každodenní rituál předcházející modlitbě. “

„Svými mantrami a meditací chtějí lamové věřícím ukázat, jak dospět do stavu duševní harmonie, která jim pomůže překonat negativní vlivy okolního světa.“

„Ranní modlitby skončily. Všichni se shromažďují před klášterem. Dnes je velký den. Do kláštera zavítá živoucí Buddha, převtělený velký mistr, stojící na samém vrcholu lamaistické hierarchie. Napětí vrcholí. Tento lama je ztělesněním Buddhy. Patří k nejvyšším představitelům této církve, hned po Dalajlámovi. Dnes bychom v Tibetu našli asi stovku živoucích Buddhů.“

„V hlubinách chrámu se udržuje oheň, protože čaj je neoddělitelnou součástí každého lamaistického rituálu. A právě čaj, který se bude podávat stovkám vysoce postavených lamů, připravují níže postavení lamové, kteří pracují v kuchyni. Čaj nosí do chrámu novicové, kteří sní o tom, že jednoho dne dosáhnou nejvyššího stupně vědění. Dnes použijí celkem 10 tun čaje. “

„Čajem se pohostí všichni příchozí. Každý zde cítí symbolické pouto s čajem, který kdysi zajišťoval klášteru obživu. Čaj sám o sobě je posvátný. Čaj je krev, čaj je maso, čaj je život. “

„A nyní přichází zlatý hřeb návštěvy. Živoucí Buddha musí být oblečen podle pravidel lamaistických posvátných spisů. Pro obyvatele kraje nadchází dlouho očekávaná chvíle. Zajistí jim dobrou úrodu a prosperitu po celý následující rok. Tento okamžik zpečetí pakt se silami přírody. Jako obětní dar lije živoucí Buddha do plamenů čaj. Pokud bude rituál vykonán podle všech pravidel, mohou se lidé těšit na vynikající úrodu. Zdá se, že všechny okolnosti jsou tomu dnes nakloněny.“

„Pro příslušníky národnosti Bai a Nasi i pro Tibeťany, kteří měli na čajové cestě nejvíce karavan, byl čaj základní potravinou. Potřebovali 6 měsíců, aby urazili cestu tam a 6 měsíců na cestu zpátky. Celý rok na jedno putování v mimořádně nebezpečných přírodních podmínkách. O útocích zlodějů a divokých zvířat nemluvě. Tibeťané a také Baiové a Nasiové skutečně riskovali životy, aby vybudovali prastarou čajovou stezku. Naše dějiny jsou psané kopyty jejich koní.“

„Lhasa s 12 tisíci obyvateli je prosperujícím správním střediskem. Obchodníci s čajem jsou všude. Přivážejí se ho sem tuny. Polovina zůstane tady a druhá polovina poputuje za vzdálenými klienty. I u čaje se cena stanovuje podle původu, nadmořské výšky i typu půdy, způsobu výroby i roku sklizně. Nejlepší čaje dosáhnou plné zralosti až za 30 let. Za několik gramů stoletého čaje jsou znalci ochotni zaplatit celé jmění. “