Příběh čaje - Michal Thoma

„Zelený čaj procesem oxidace vůbec neprochází, a zachovává si tak všechny přírodní polyfenoly. Po otrhání se čajové lístky nechají nanejvýše dvě hodiny ve stínu zavadnout, nebo se začnou ihned zpracovávat - čili deenzymovat. Záleží na místních zvyklostech a druhu čaje. Oxidaci je zabráněno opražením na pánvi (nejčastější metoda používaná v Číně), propařováním (jež se používá u japonských čajů) nebo pečením. Poté se lístky tvarují a suší, obvykle několikrát za sebou“

„V květnu 2006 uveřejnili výzkumníci Yalské univerzity článek porovnávající více než 100 různých studií zaměřených na kladné zdravotní účinky zeleného čaje. Upozornili na něco, co nazvali „asijským paradoxem“, kdy navzdory velmi rozšířenému kouření cigaret je v Asii malý výskyt srdečních chorob a rakoviny. Teoretizují, že 1,2 litru čaje, který mnozí asiaté vypijí každý den, přináší vysoké hodnoty polyfenolů a dalších antioxidantů. Tyto složky pak mohou různými způsoby zlepšit stav kardiovaskulárního systému, včetně prevence spojování krevních destiček a prevence zvyšování hodnoty cholesterolů.“